Malaysia by Kateřina Janáčková
V létě 2009 jsem strávila dva měsíce v Malajsii na AIESEC Development Traineeship, v projektu organizovaném místní univerzitou UKM za podpory Standard Chartered Bank, který měl za cíl rozšířovat povědomí o hrozbě HIV/AIDS mezi mladými lidmi napříč celou zemí. Projekt existuje nejen tam, ale ve více státech regionu a jsou do něho zapojeny desítky univerzit v rámci AIESEC. Přestože většina věcí neprobíhlala tak, jak měla, což jsem začala zjišťovat už od prvního setkání s malajskými aiesekáři (ale tak už to v Asii bývá, jak jsem se záhy naučila), bylo to rozhodně moje nejzajímavější a nejpřínosnější léto.
První překvapení přišlo už cestou z letiště, kdy jsem se dozvěděla, že projekt má problémy jak organizační, tak finanční, takže nebudu bydlet na univerzitě, jak bylo domluveno, ale v narychlo pronajatém domě, a ještě navíc jsou workshopy na čas zastaveny kvůi nedostatku peněz. Hezké přivítání, ale musím uznat, že studneti z UKM byli opravdu milí a snažili se o nás postarat, jak nejlépe uměli, takže náš „interns‘ house“ se brzy stal naším druhým domovem navzdory tomu, že v něm bydlelo asi dvakrát více lidí, než pro kolik byl určený, a veškeré vybavení sestávalo z matrací na zemi, protože nábytek už nebyl čas sehnat.
Cílem projektu bylo vzdělat co nejvíce mladých Malajců, především studentů, v oblasti HIV pomocí workshopů, které jsme pořádaly hlavně na vysokých školách a univerzitách. V popisu naší práce tedy bylo organizování workshopů, na což jsme byli rozděleni do několika skupin (např. communication department, financial department, people development). V mém communication department bylo naším úkolem kontaktovat místní školy, a to nejdříve telefonicky a potom emailem, seznamovat je s naším projektem a popřípadě domlouvat workshopy. Volání do malajských škol a nabízení projektů o HIV je rozhodně velký zážitek, nicméně brzy se ukázalo, že tahle taktika moc nefunguje, a naší roli museli převzít rodilí Malajci z AIESEC, aby se vůbec něco domluvilo. Prezentování na workshopech jsme se potom účastnili střídavě všichni a právě jejich průběh byl pro mě jedním z největších překvapení celého pobytu, protože tamní studenti a jejich reakce jsou naprosto jiné než na co jsme zvyklí z Evropy. Právě workshopy byly jednou z nejlepších příležitostí opravdu poznat malajskou kulturu zevnitř a vidět, jak tamní lidé, stejného věku i postavení jako my, žijí. Jen byla škoda, že vzhledem k nedostatečné organizace celého projektu jsem stihla za 8 týdnů prezentovat jen na 4 workshopech, protože celý projekt měl větší potenciál, než co se nám z něho podařilo udělat.
Ale na druhou stranu – díky ne úplné připravenosti projektu jsme měli o to více volného času, který jsme mohli využít k poznávání Malajsie, a třeba takové výlety na tropické ostrovy Pacifiku mají pro Evropany také svoje kouzlo.
Rozvojovou stáž s AIESEC můžu tedy jenom doporučit, zvláště mimo Evropu, protože je to jedinečná možnost poznat cizí kultury opravdu do hloubky!
